Nejmenší ze švýcarských horalů: entlebušský salašnický pes

V rodině švýcarských salašnických psů má své místo bernský, entlebušský, velký švýcarský a appenzellský pes. Všichni se pyšní typickým černým zbarvením s rezavým pálením a bílou náprsenkou. Entlebušský pes je z této horské čtyřky nejmenší. Dospělý pejsek váží mezi 20 a 30 kilogramy a má až 50 centimetrů v kohoutku. Má krátký tvrdý kožíšek, který není zapotřebí vyčesávat.

Aktivní a nekonfliktní přítel rodiny

Entlebušský salašnický pes je vhodný k rodině s dětmi, samozřejmě za předpokladu, že se nepodcení jeho socializace. Je přátelský, inteligentní a učenlivý. Má klidnou a vyrovnanou povahu. Není bezdůvodně agresivní a téměř postrádá lovecký pud. Zato miluje pohyb. Toto plemeno bude nadšené z každé procházky a bude skákat radostí z psích sportů.  

Energický chodský pes je vhodný i pro začínající pejskaře

Jak jeho jméno napovídá, entlebušský pes pochází z údolí Entlebuchu, které se táhne mezi luzernským a bernským kantonem. Má více než sto let dlouhou historii a původně se staral o horská stáda. Nyní je však chovaný hlavně coby skvělý společník. Jeho výchova je relativně snadná. Avšak stejně jako u výchovy jakéhokoli jiného plemene je i v případě entlebušského psa zapotřebí důslednosti a laskavého vedení. 

Jak vybrat chovatelskou stanici

Tato psí rasa se dožívá až 15 let a její zástupci nejsou přešlechtění. Ze zdravotních obtíží trpí více dysplazií kloubů a problémy s očima. Štěňata entlebušského salašnického psa si pořizujte pouze od ověřených chovatelů. Kvalitní stanice vám doporučí například klub.