BASENJI – PES, KTERÝ NEŠTĚKÁ

Psy podobné plemenu Basenji můžeme nalézt již na reliéfech hrobek egyptských faraónů. Jejich původ se odvozuje od psů, kteří vznikli z dávných polodivokých vlasatých psů, tzv. šensjů, kteří žili s africkými kmeny Pygmejů v Kongu a byli využíváni hlavně pro jejich lovecké schopnosti, rychlost a inteligenci. Jde o jedno z nejpůvodnějších stále existujících plemen. Plemeno bylo určité období zapomenuto a v polovině 19. století ho opět oživili badatelé v Kongu a jižním Súdánu. Byť je zemí původu Basenji Afrika, patronát nad tímto plemenem převzala Velká Británie, kde vznikl chovatelský klub již v roce 1939. První zástupce Basenji byl na území České republiky dovezen z Francie v roce 1974. 

Basenji působí velmi ušlechtilým dojmem, hlavně díky jemné stavbě těla v kombinaci se vzpřímenýma, velkýma ušima a hrdým pohledem. Díky vztyčeným uším se na obličeji tvoří vrásky. Ocas má vysoko nasazený a jednou nebo dvakrát zatočený nad hřbetem. Oči má tmavé. Je malé velikosti, kdy pes může dorůst až 43 cm a vážit 11 kg a fena dorůstá až do 40 cm s váhou 9,5 kg. 

Srst má krátkou, lesklou, jemnou a hustou, která může mít barevné varianty: černá a bílá, černá, červená a bílá, bílá s tříslovou, tříslová a žíhaná s černými pruhy na červeném pozadí. Vždy má bílé tlapky, konec ocasu a hruď.

Charakter těchto psů je rozmanitý, mají vysoce vyvinuté lovecké instinkty a ruku v ruce s tím jde jejich inteligence a temperament. Mají vyrovnanou, veselou a hravou povahu. Mohou se projevovat dominantně a být velmi ostražití. Basenji potřebuje neustálý kontakt se svým pánem, v rodině si vybere pána sám a je mu bezmezně oddaný a je k němu loajální, proto není vhodný k chovu v kotci, kde by byl od svého pána odstřihnutý. K cizím lidem se chová s odstupem a ostražitostí. Pokud je ve smečce, je dominantní a snaží se prosadit jako vůdce smečky, dětem umí být skvělým přítelem, pokud vědí, jak se k němu správně chovat. Je důležité začít s důslednou výchovou a výcvikem již od raného věku, rád a rychle se učím novým věcem, ale může tu lehce drhnout jeho tvrdohlavost, pokud s ním během výcviku zacházíte tak, jak se mu nelíbí, nehnete s ním. 

Zvláštností tohoto plemene je, že neumí štěkat, když se bojí, nebo se vyleká, vydá pouze ostrý krátký zvuk. Jako nejpravděpodobnější příčina tohoto problému se udává skutečnost, že Basenji má ve srovnání s jinými psy menší hrtanový prostor, což způsobuje omezení pohybu hlasivek a tím se znemožňuje štěkot. Neznamená to ale, že jiné zvuky vydávat neumí, jako i jiní psi umí kňučet, výt a vydává zvuky podobné smíchu, nebo např. jódlování.

Pokud jde o zdravotní stav těchto psů, ve větší míře se u nich vyskytuje dědičné onemocnění ledvin, Fanconiho syndrom, které souvisí s delecí posledního exonu genu FAN1, nemoc postihuje proximální ledvinové tubuly, kde následně dochází k poruchám zpětného vstřebávání sodíku, glukózy, vápníku, fosforu a aminokyselin. Dále se může vyskytnout progresivní atrofie sítnice, která může vést až k slepotě. V menší míře mohou trpět Hypotyreózou, pupeční kýlou, nebo dysplazií loketního kloubu. Feny mohou být březí pouze jednou za rok. Dalším důležitým poznatkem je, že toto plemeno nesnáší nízké teploty ani vlhkost.

Basenji patří k těm psům, kteří budou svému pánovi rádi dělat společnost při lenošení na gauči, ale také nadšeně vyrazí na dlouhou procházku. Také je možnost pustit se s nimi do některého ze psích sportů.