KYNOFOBIE - CO ZNAMENÁ STRACH ZE PSŮ?

Kynofobie nese svůj název  díky odvození z řeckých slov Kuon (pes) a phobos (strach). Můžeme se také setkat s pojmenováním z latiny, canofobie.

A co si pod tímto pojmem máme představit? Je to v podstatě extrémní, panický strach ze psů. Tato úzkostná porucha může být mírná i těžká a projevuje se celou škálou reakcí a emocí. I když se nejčastěji mluví například o fobii z pavouků, nebo hadů, fobie ze psů je jednou z nejčastějších, dle některých studií má jeden člověk ze tří, co trpí fobií na zvířata, panický strach konkrétně ze psů.  

Ne každý strach ze psů musí být ihned fobie. Ten, kdo trpí fobií, cítí paniku, i když mu ve skutečnosti nic reálného nehrozí. Cítí úzkost, už jen když vidí psa za plotem, nebo z velké vzdálenosti a ještě uvázaného na vodítku. V těžších případech může vadit i pes v televizi, nebo uslyšet štěkot, případně už jen samotné přemýšlení o tom, že by psa mohl potkat. Panika může nabýt takových rozměrů, že člověk začne plakat, křičet, mít pocit, že se dusí, nadměrně se potí, má závratě a bolesti hlavy, zrychlené dýchání, zvracení, nebo střevní potíže atd.

A jaké mohou být příčiny vzniku kynofobie?

• Trauma z dětství, nepříjemný zážitek, stačí, když se pes po dítěti ožene, vyděsí ho, nebo v horším případě pokouše, nepříjemné střetnutí se psem může samozřejmě vyvolat dlouhodobé či trvalé úzkosti i u dospělého člověka

• Deprese

• Generalizovaná úzkostná porucha

• Jiná fobie, případně dědičná linie

• Již léčené/diagnostikované záchvaty paniky, duševní choroby

• Zneužívání návykových látek

• Pohlaví, častěji se fobie na zvířata vyskytují u žen, než u mužů
 

Jde kynofobie vyléčit?

V případě lehčí fobie se s ní může postižený člověk postupně vypořádat sám, postupným vystavováním se podnětům, kdy lze sledovat videa, kde jsou přátelští psi, nebo chodit na rodinné návštěvy, či k přátelům a záměrně se snažit přijít do kontaktu s jejich psy. V konečné fázi už se může odhodlat vyrazit například do psího útulku (donést něco dobrého) nebo na psí výstavu.  

Těžší případy se řeší pod odborným dohledem psychiatra, nebo psychologa, kdy kromě terapie, či např. hypnoterapie může dojít i na předepsání léků, ale i zde je třeba mít na paměti, že se vše řeší, případ od případu, záleží na rozsahu fobie a také na přístupu daného člověka, do jaké míry je ochoten se svou fobií pracovat.  

U malých dětí se doporučuje kontakt se psem vycvičeným na psí terapii za přítomnosti odborníka.  

Jsou dva druhy lidí, kteří trpí strachem ze psů, jedna skupina udělá vše pro to, aby se kontaktu se psem vyhnula, a představují si je jako krvelačné bestie, které jim z nevysvětlitelných důvodů chtějí ublížit. Druhá skupina je schopna si uvědomit, že jejich strach ze psů je iracionální a v podstatě se jim psi líbí, jen se nemohou donutit překonat svůj strach, svou fobii.