Deník jedné Border Collie: Na bruslích podél Labe

Konečně se nám oteplilo. Ve vzduchu je cítit jaro - a to mi věřte, to já poznám, mám přeci vytříbený čuch! Stojíme v Děčíně na cyklostezce a jak tak čichám, něco tu voní novotou. Míša mi nandavá nové ponožky na tlapky. Co to je? Vždyť psi boty nenosí! Budu všem jenom pro smích a jestli to uvidí moje kámoška Trixinka.... *Ťap* *Ťap* To je pohodlíčko. 

Inline stezka podél Labe - na bruslích se psem

Klusám, běžím, chvátám, pádím. Jé, to je krása. Běžíme podél Vltavy z Děčína směrem na sever. Kousek od německých hranic zastavujeme a dáváme si přestávku. Sluníčko dneska tak hezky hřeje a odráží se na vodní hladině, až jsem na ty tlapkoboty úplně zapomněla.

Nebudu lhát, je to pěkná štreka. Chvíli to rozdýchávám. Míša mě každou chvíli kontroluje a velí pravidelné zastávky. Celkem uběhnu 13 km, které hravě zvládnu, ale tvářím se u toho co nejvíc zničeně. To je moje tajná taktika. Když totiž vypadám unavená, stavíme na přestávku a jakmile se napiju - šup pro šišku! „No tááák, hoď mi to! Já nechci odpočívat.“ 

To víte, já mám sice kratší nohy než Míša a taky nemám kolečka, ale zato jsem rychlá jako vítr, a to zejména pokud jde o šišky. Šišky, klacíky, míčky, frisbee, vlastně cokoliv, co se dá házet. A neznám pauzu! Nikdy! 

Kromě toho, jsem si dneska z výletu odnesla pár nových zjištění:

1. Přestože mě přepadl stud za nové boty, jsem ráda, že jsem se příliš dlouho nezajímala o to, co si o mě ostatní myslí. Protože jinak bych si ten krásný výlet ani neužila!
2. Chceš-li býti šťastnějším psem nebo člověkem, dělej víc věcí, které tě činí šťastným a méně těch, které tě šťastným nečiní.
3. A na svoji Zampi známku si napíšu nové motto: Když nemůžeš, tak přidej víc. Víc šišek!

Krásný víkend vám přeje vaše Nessie