Bengálská kočka

Toto plemeno je relativně mladé a Fife bylo uznáno až v roce 1998. Nejedná se o přírodní plemeno, ale plemeno vyšlechtěné ze dvou kočičích plemen (Divoká bengálská kočka x Domácí kočka). Chovatelé pracují od konce 20. století zejména na povaze této kočky, jelikož první generace měly a mají samozřejmě hodně genů i od té divoké kočky, která je jejím přímým předkem a nebylo jednoduché vyšlechtit tak skvělé povahy, jaké můžeme najít u některých chovatelů dnes. Plachost a divokost se z větší části podařila eliminovat, a to hlavně díky práci chovatelů. U FIFe je možné Bengálské kočky chovat, ale pouze od F5 generace. Co to přesně znamená, k tomu se dostaneme v následujícím článku. Já jsem si na pomoc přizvala chovatelku tohoto temperamentního plemene – Anitu Trmalovou, která se chovem těchto unikátních koček zabývá již bezmála 12 let.  

Anito, jak má taková Bengálka vypadat?

Bengálka má mít jemnou, krátkou a lesklou srst. Samozřejmě by měla mít divoký výraz, malé ucho a například u těch známých rozet v srsti, tak tam musí být jasný kontrast. 
Je to svalnatá kočka a zároveň i elegantní. Ne všechny Bengálky mají ty autentické rozety, které se vám okamžitě vybaví, když si tuto kočku představíte, ale k tomu se dostaneme v barvách. Bengálce se také říká „Leopardí kočka“ právě kvůli její kresbě, která tuto divokou šelmu nápadně připomíná. 

Kočky váží okolo 3-5 kg, kocouři 6-9 kg. Neměla by to být ani hubená kočka, ani tlustá, nicméně svaly byste měli cítit na první dotyk. 

Jaké barvy zdobí toto plemeno? 

Jelikož se jedná o vyšlechtěné plemeno, tak těch barev máme několik (záleží totiž, s jakou domácí kočkou byla u generací F1 zkřížena Divoká bengálská kočka). Taktéž každá organizace uznává jiné barvy a my se vám pokusíme trošku přiblížit barevné varianty Bengálek. 

Uznané barvy ve Fife:

Klasické divoké zbarvení – hnědě tečkovaná (rozetová), či mramorovaná.

Siamské zbarvení.

Tonkinské zbarvení.

Barmské zbarvení.

Veškeré výše uvedené barevné variety lze vidět ve stříbře. 

Nově se pracuje na uznání barvy zvané Charcoal. 

Zbarvení, která nejsou ve Fife zatím uznána, jsou Bengálky bez kresby (solidi), s ředěnou barvou, či s jakýmkoliv podílem bílé. 

Pověz nám něco o povaze této kočky, a komu bys ji doporučila?

Bavíme se o temperamentní a ukecané kočce. O parťákovi, který vám u všeho asistuje a nenechá vás o samotě. Temperament je daný jeho předky, stejně tak jako akčnost tohoto plemene. Je to kočka, která miluje malé děti, je nekonfliktní k ostatním zvířatům. Určitě se hodí do aktivní a akční rodiny, která nehledá lenošivou kočku na gauč, ale hravou duši, která doma udělá skvělou atmosféru a člověk se má neustále čemu smát, ale i co uklízet. Bengálka se nesmí nudit, a pokud se začne nudit, pak je tedy malér na světě. Miluje i procházky venku, či určitě ocení venkovní zabezpečený prostor. Zkrátka pokud jste aktivní člověk a rád si povídáte, pak je Bengálka pro vás ten pravý zvířecí kámoš. 

Je třeba pro Bengálku nějak speciálně vybavit domácnost? 

Asi to nebude velký rozdíl od jakékoliv jiné kočky v domácnosti – je třeba kočičí strom, kde se vyblbne, zašplhá si, ale i obrousí drápky. Určitě doporučuji dobrou a těžkou misku na vodu, jelikož Bengálky jsou opravdu „cachtalky“, což je jeden ze znaků, který se zakořenil od jejího předka – Divoké bengálské kočky – tu vodu opravdu cachtají ve velkém. Dále si také zakořenila tato kočka hrabání, takže pečlivě vybírejte záchod, jinak máte z domova regulérní pískoviště. Doporučuji záchod, kde je vchod z vrchu. Jelikož má Bengálka delší zadní nohy, než přední, vyskočí z místa klidně dva metry do výšky, takže pozor na nízké a houpající se lustry, nebo budete mít místo lustru houpající se Bengálku. Copak o to, ji to bude děsně bavit, ale obávám se, že vás ne. :-)

Jak se o ni mám správně starat?

Po fyzické stránce vlastně není moc potřeba nic zásadního. Bengálky jsou nenáročná plemena na údržbu – nemusíte česat, nemusíte čistit oči, ani uši. Koupání ve většině případů taktéž není třeba. Bengálce hlavně vytvořte aktivní domov, kde se nebude nudit a bude mít stále, co dělat – například milují běhací kola, a to bych opravdu doporučila do každé domácnosti. 

Za kolik si ji mohu pořídit?

Záleží na kresbě kočky a samozřejmě každý chovatel si cenu určuje sám dle různých faktorů. Uvedeme průměrnou cenu klasického zbarvení – tzn. "rozetové zbarvení", které se pohybuje mezi 15.000-25.000 CZK. Koťátka mohou do nových domovů odcházet již kastrovaná. 

Co znamená F1, F2…

Jedná se vlastně o označení generací, aby bylo jasně vidět, kdy bylo využito přikřížení jiného plemene.

F1 – označujeme koťata, která se narodila ze spojení: Divoká bengálská kočka X domácí kočka (většinou se dnes kříží s již vyšlechtěnou Bengálskou kočkou) – jedná se o první generaci takového spojení. 

F2 – označujeme koťata, která se narodila kočce generace F1 spolu s Bengálským kocourem.

A takto to pokračuje zase dále, a označujeme generace F3, F4 atd. Zajímavé je, že kocouři prvních generací takto vyšlechtěných Bengálek jsou neplodní – bez výjimek, a to až do generace F3. Občas se stane, že i generace F4 a výše přinese neplodného kocoura, ale to je velice výjimečné, většinou jsou kocouři již od F4 generace plodní. Samozřejmě koťata s označením F1, F2 a F3 si nesou silnější geny nejen od domácích koček, či tedy Bengálských koček, ale také od té Divoké bengálské kočky, která tedy rozhodně není určena do jakýchkoliv rukou. U těch blízkých generací Divoké bengálské kočky musíte počítat s tím, že kočka nese divoké geny a je třeba s počítat se vším. Správný chovatel taktéž takovou generaci neprodá samozřejmě každému, vše vysvětlí a seznámí vás s povahou daného kotěte a s nároky každého jedince. Pokud si budete pořizovat koťátko od chovatele, který chová pod Fife, pak generace vůbec nemusíte řešit, jelikož Fife dovoluje chov Bengálek až od jejich 5. generace (F5), kde už je práce chovatelů na povahách a domestikaci jasně viditelná a vy si domů přivezete pravou domácí Bengálku (většinou). :-) Tím pádem samozřejmě ve Fife není možné křížit Divokou bengálskou kočku s Bengálskou kočkou, ale tato organizace dovoluje křížit pouze Bengálskou kočku s Bengálským kocourem v uznaných barvách. 

U Bengálek pečlivě vybírejte chovatele a dbejte na povahu. U tohoto plemene platí více, než kde jinde, že chovatel se musí koťátkům a svým chovným kočkám opravdu hodně věnovat po psychické stránce a pracovat na jejich temperamentu. Já osobně mám Bengálky moc ráda, pár jsem jich nosila i na výstavách, ale je pravda, že každou Bengálku bych si tedy do ruky nevzala. Není chovatel jako chovatel. 

Přejeme vám šťastnou ruku a užívejte společně prožité dny, jelikož s touto unikátní kočkou se určitě nudit nebudete.