Křeček syrský: Chov

Křeček syrský neboli křeček zlatý je roztomilý a inteligentní tvor, který vaši domácnost projasní a přinese do ní radostnou atmosféru. Jeho původ najdeme v Přední Asii a jihovýchodní Evropě, kde se těší dostatku potravy.

Chov křečka syrského

Ačkoli je chov tohoto roztomilého zvířátka velmi snadný, měli byste se na jeho příchod připravit s dostatečným předstihem.

Jako první je třeba pořídit kvalitní zázemí. Křeček syrský je poměrně čistotné zvířátko, ale potřebuje dostatečně velký prostor pro své řádění. Jakmile mu koupíte klec, nebo terárko, vystelte mu dno dostatečnou vrstvou pilin. Nebojte se přidat trochu víc, křečci si moc rádi vytvářejí z pilin vlastní hnízdečka na odpočinek.

Nakonec nezapomeňte misku na jídlo a napáječku s vodou, dopřejte mu domeček ze dřeva nebo kokosu a můžete si svého nového kamaráda donést domů.

Rozmnožování křečka syrského

Samička křečka syrského bývá plodná cca každé 4 dny (v zimním období méně). Jestliže je samička těhotná, začne si krátce po nakrytí budovat hnízdo. Zhruba týden před porodem se značně zakulatí a přibere na váze. Většinou rodí 6–10 mláďat, která jsou úplně holá a slepá. Ve věku třech týdnů jsou absolutně samostatná a bývají odstavena do samostatné ubikace.

Typ srsti

Většina lidí zná u křečka syrského jeho typicky zlatavou barvu. V takovém případě má nazrzlou srst s bílým bříškem a černým páskem za hlavičkou. Dnes už můžete najít i celou řadu vyšlechtěných barev!

Velmi rozmanité jsou i křeččí znaky. Objevit můžete například křečky s bílým pruhem přes záda, želvovinové křečky nebo takzvané dalmatiny (s tečkami).

Zajímavá zbarvení křečka syrského:

• Medová
• Černá
• Holubí šeď
• Krémová
• Skořicová
• sobolí

Odlišnosti chovu od jiných křečků

Křeček syrský se v některých věcech liší od svých větších a menších kamarádů. I když žijí křečci běžně ve skupinách, tento hlodavčík dává přednost samotě. Z toho důvodu mu v dobré víře nepořizujte do klece dalšího parťáka. Mohlo by to skončit pokousáním nebo dokonce usmrcením slabšího jedince.