Sibiřská kočka - Siberian Cat

Sibiřka – mohutné polo-dlouhosrsté plemeno kočky, které má pro mě jedinečný výraz, kdy mám potřebu ji prostě ihned pomazlit. Zkrátka ve mně tato kočka vzbuzuje silné emoce. Sibiřka pochází z ruské volně žijící domácí kočky.  Ačkoliv se jedná o relativně mladé plemeno (do Evropy byla dovezena až kolem roku 1987, přičemž oficiálně uznané plemeno u FIFe je až od roku 1998), je vcelku hojně rozšířeno a oblíbeno. Aby ne, ta povaha v kontrastu robustního těla této famózní kočky, je zkrátka něco neodolatelného, a přidáme-li ten správný sibiřský výraz – mé srdce plesá. K tomuto článku jsem si přizvala člověka, který nám toho o Sibiřkách může říct opravdu hodně, jelikož stála (spolu s dalšími chovateli) u zrodu uznání sesterského plemene – Něvské Maškarády (k tomu se dostaneme později v tomto článku). Děkuji Evě Iltisové, že si na nás našla čas a pomůže nám všem přiblížit, co se v Sibiřkách vlastně skrývá, a proč byste ji měli mít doma na gauči. Eva chová Sibiřky dlouhých 18 let, takže je to ten pravý člověk, který nám toho může hodně povědět. 

Jakou má Sibiřka povahu, Evi?

Sibiřská kočka v sobě skrývá všechny možné povahové rysy, které u kočky můžete nalézt. Šlechtěním a selekcí jsme se postupně dostali od původních nedůvěřivých linií k současné povaze mazlivé, přátelské a vstřícné kočky. Jsou to zkrátka velcí společníci, kteří vám budou všude asistovat a pozorovat, co to vlastně děláte. Každá kočka je individuální, totéž platí o Sibiřkách – některé kočky si vám sednou rády na klín, jiné si lehnou vedle vás a další budou pozorovat ve vaší blízkosti, co se kde děje. Jedno je jisté – se Sibiřkou nejste nikdy sami (ani na WC). :-)

Jak by měla správná Sibiřka vypadat?

Sibiřka by měla mít silnou kostru a měla by to být středně velká, až velká kočka. Měla by být proporcionálně vyvážená a harmonická. Extrémy v typu nejsou žádoucí, zde platí více, než kde jinde, že harmonie je správná cesta. Dominantou hlavy je její typický melancholický výraz. Ucho by naopak dominantou být nemělo, a mělo by být středně velké. Hlava by měla být zakulacená a mohutná. Velice důležitým poznávacím znakem je typická sibiřská srst, která má v zimě hustou a odstávající podsadu. Krycí srst na zádech je tvrdá a vodě – odpuzující, přičemž podsada je vlnovitá. Každá linie se chová trošku jinak, nicméně váha se pohybuje u koček v rozmezí 4-6 kg, a u kocourů 5-8 kg. Pokud vaše kočka nespadá do váhového průměru, nic se neděje (já taky nezapadám do tabulkové váhy – ta karanténa mi dává trošku zabrat a zásoby čokolády mizí v útrobách mého žaludku). :-)

Sibiřská kočka je ve FIFe uznaná ve všech základních barvách (černá, červená, apod.), přes zlato a stříbro – to vše s různým podílem bílé a v různých kresbách, či bez kresby -  po čistě bílou. Ovšem taktéž můžeme vidět „pointovou Sibiřku“, kterou ovšem nenazýváme Sibiřská kočka, ale Něvská Maškaráda.

Evi, a jak to bylo s tou Něvskou Maškarádou – proč se tedy nenazývá Sibiřská kočka, když se jedná o jedno plemeno?

Chovatelé, kteří se podíleli na vzniku a standardu plemene Sibiřské kočky, nesouhlasili s tím, že colour point je přírodní barva, a proto nechtěli tuto barvu u Sibiřek povolit. Nicméně v St. Petersburgu bylo zaregistrováno mnoho colour pointů v typu Sibiřky, což rozdělilo základnu chovatelů Sibiřek na příznivce tohoto zbarvení a jeho odpůrce. A protože většina takto zbarvených Sibiřek pocházela ze St. Petersburgu, od řeky Něvy, a měli toto zbarvení s maskou, začalo se takto zbarveným kočkám říkat Něvská Maškaráda. Mimo FIFe a pár dalších malých organizací byl colour point uznán jako barevná varieta Sibiřské kočky. 6 let byla ze strany chovatelů snaha o uznání colour pointových Sibiřek u FIFe, kdy lídři této snahy byli polští a čeští chovatelé. V roce 2008 došlo ke kompromisu a bylo uznáno sesterské plemeno Sibiřské kočky, které tedy od tohoto roku nazýváme Něvská Maškaráda. 

Jak se mám správně o Sibiřku starat, vyžaduje nějakou extra péči? 

Vzhledem k její historii jsou to celkem nenáročná zvířata na péči, nemívají sklony k nemocem a nejsou ani nijak náročné na stravu. V létě jim srst opadává a jsou většinou tak trošku vypelichaná kuřátka – nicméně to se děje asi všem polo, či dlouhosrstým kočkám. Co je velice důležitá informace je, že  Sibiřka není smečkové zvíře, ale ani solitér. Takže mít na paměti, že v domácnosti plné koček nebudou šťastné, a stejně tak nebudou rády samy - a zase jsme u té harmonie. Vyčesávání je určitě více žádoucí v období leden – březen, jinak během roku to není víceméně většinou potřeba – stačí jednou týdně pročesat. 

Za kolik si mohu toto plemeno pořídit v CHS?

Koťátko s PP v chovatelské stanici se dá pořídit okolo 14.000 CZK. Koťátka bývají kastrovaná, čipovaná, s PP a samozřejmě odčervená a očkovaná. Ale každá CHS si udává svou cenu, takže tuto částku berte jako orientační. 

Tak co, taky vás ta Sibiřka okouzlila, jako mě? Já mám tyto ruské „medvídky“ strašně ráda a moc děkuji všem chovatelům, kteří mi poskytli fotodokumentaci a speciální díky patří Evě, která se mnou strávila i čas na telefonu. Musím říct, že chovatelé Sibiřek jsou zkrátka stejně skvělí, jako ty jejich kočky.