Pes ve stresu. Naučte se rozpoznat signály a najít řešení

Naši chlupáči se nejčastěji ocitají ve stresu z důvodu strachu (z prostředí, zvuků, lidí, objektů nebo třeba zvířat), separace či ze zdravotních důvodů, které mohou být způsobené například stářím. Dalším podstatným prvkem je naše vlastní chování. Psi velmi citlivě vnímají naše psychické rozpoložení i strach. Pokud nejsme v pohodě, přenášíme stres i na své pejsky. Krátkodobě se nikdo stresu nevyhne, lhostejno zda se jedná o lidi či psy. Jeho dlouhodobé působení však může mít vážné následky, které se projeví v chování i fyzickém zdraví. 

Páníček ví nejlíp

Stres působí na každého individuálně. Nejlépe jej tak u svého mazlíčka objevíte tehdy, pokud dobře znáte jeho běžné chování. Pokud je jindy energické psisko, které nejde zastavit, v jako zmražené, nebo váš kliďas najednou skáče jako na pérkách, je čas začít hledat příčinu. Mezi typické projevy stresu patří neklidné chování, vyplašenost, vrčení, kňučení, štěkání, nadměrné slinění, oklepávání, zívání, kýchání, neustálé olizování nebo dokonce ubližování si. Psi se někdy ve stresu mnohem častěji vyměšují, mohou mít též průjem. Někdy také zažívají obtíže se spaním či ztrácí chuť k jídlu. Určit chování související se stresem vám pomůže například kniha Konejšivé signály, která je jedním ze základních stavebních kamenů každé pejskařské knihovničky. 

Jak tedy snížit stres psa? Pokud rozpoznáme chování vzniklé ze stresu, nemá psa smysl trestat. Představte si, že se bojíte mluvení na veřejnosti a z ničeho nic jste se ocitli před řečnickým pultíkem v sálu se sto lidmi. A pak přijde někdo, kdo na vás začne křičet za to, že se potíte a třese se vám hlas. Takové chování vás rozhodně neuklidní – spíš naopak. Podobný princip funguje i u psů. Pokud se tedy váš pejsek ocitne ve stresu, je v prvé řadě dobré odstranit stresor – zvýšit vzdálenost od člověka, kterého se váš čtyřnohý kamarád bojí, nebo například odejít z místnosti. Začít můžete už prevencí. Někdy stačí přejít na protější chodník nebo venčit o hodinu dříve. 

Poraďte se s odborníkem

Minimalizováním stresorů se váš pejsek uklidní a můžete začít pomalu a postupně pracovat na změně reakce. Oblíbenou metodou je desenzitizace a kontrapodmiňování, při níž se tréninkem sníží přecitlivělost na podnět a změní se asociace. Jednoduše řečeno, to, co psa před tím přivádělo k šílenství, spojíme místo se strachem a vztekem s něčím dobrým (nejčastěji s pamlskem). Pokud s těmito metodami nemáte zkušenosti, vyplatí se poradit se s trenérem nad konkrétním postupem. Profesionál vám také ukáže, jakých chyb se vyvarovat a případně vymyslí řešení na míru vaší situaci. 

Všímejte si též své reakce. Pokud začnete v nepříjemné situaci panikařit, nemá pejsek vedle vás moc důvodů zůstat klidný. Dejte svému parťákovi vlastním chováním najevo, že se nemá čeho bát. Další praktickým pomocníkem do stresových situací je psí poslušnost. Při jejím tréninku totiž s pejskem zase o něco upevníte vzájemný vztah a prohloubíte důvěru. S poslušným parťákem zvládnete náročné situace o poznání lépe.