Velký pes v malém bytě? 5 doporučení pro klidné soužití

Je to sice o něco složitější než vypustit svého vlkodlaka na zahradu a nechat ho prohánět vrabčáky. Nejde však o žádné nesplnitelné martyrium. Stačí se držet několika zásad.

1. Poznejte své životní tempo

Pokud jste zatím do rodiny nepřivítali chlupatého parťáka a stále vybíráte, zaměřte se nejprve sami na sebe. Uvědomte si, jaký máte životní styl, kolik času trávíte doma a kolik času jste ochotní věnovat psí společnosti. Podle toho pak zkuste vybrat vyhovující plemeno a konkrétního psa. Podstatné je množství energie, které chlupáč má. Jestli chcete trávit volný čas například na výletech a chcete se intenzivně věnovat tréninku, nebojte se náročnějšího a aktivnějšího pejska. Pokud je ale vaše představa ideálního dne strávená s něčím dobrým u filmu nebo trávíte hodně času v práci, pak se raději poohlédněte po více zrelaxovaném parťákovi.

2. Unavte ho

Unavený pes bývá většinou příjemně naladěný a klidný. Chce to pravidelné venčení, pohyb, hodně čichání, ale i hry, které procvičí mysl a odvedou pozornost od lotrovin. Když se pejsek dobře provětrá, těší se do pelíšku na spaní.

3. Nastavte režim

Přizpůsobte své rituály psím potřebám. Venčete pravidelně a všímejte si, kdy má váš čtyřnohý spolubydlící nejvíc energie. Často to bývá kolem západu slunce. Naplánujte si na tuto dobu společné procházky nebo jiné aktivity. K psímu klidu přispívá i krmení v pravidelnou dobu.

4. Myslete na sousedy

Velký pes nadělá logicky víc hluku. Všímejte si proto, zda nemá váš parťák tendence k separační úzkosti nebo zda ho nerozčilují sousedé chodící kolem dveří bytu. Tyto a další komplikace společného soužití jdou odstranit vhodným tréninkem.

Daleko lepší než řešit problém, je však sáhnout po prevenci.

Pokuste se předcházet nepříjemnostem po dobu vaší nepřítomnosti třeba tím, že svému vyvenčenému a unavenému pejskovi nachystáte hlavolamy nebo hračku naplněnou dobrotami.

5. Přizpůsobte byt psovi

V malém bytě je více věcí na dosah nekonečné psí zvědavosti. Zamyslete se proto nad tím, kde necháváte ležet to, co by vašemu spolubydlícímu mohlo ublížit nebo co by mohl zničit. Nedostane se k lékům nebo třeba tabulce čokolády? Nelákají ho boty, které podněcují jeho potřebu trhat? Neodpočívá na lince talíř s vonícím zbytkem oběda? I tady platí, že prevence je lepší než řešení problému. Kromě úpravy vašeho prostoru vymyslete nebo najděte místo pro pelíšek, kde se váš pes bude cítit nejvíc v bezpečí. V tom se totiž velcí psi od těch malých vůbec neliší – všichni potřebují cítit jistotu a klid.