Chameleon obecný

• Potrava: živočišná
• Velikost: 30–40 cm
• Průměrný věk: 5–6 let
• Terárium: 70 x 40 x 40 cm

Úvod & vzhled

Jsem velmi atraktivní tvor a pořizuje si mě domů stále více chovatelů, protože jsem v mnoha ohledech výjimečný. Jsem jediným druhem chameleona, který se vyskytuje ve volné přírodě v Evropě. Moje zbarvení je variabilní a vyskytuje v mnoha odstínech šedobílé, zelené, hnědé a černé, na tělíčku mám podélné tmavší pruhy ve tvaru přesýpacích hodin a na ovíjivém tenkém ocásku žlutý pruh, jehož barva se nemění.

Svůj šikovný ocásek používám při šplhání k přichycení k větvím skoro jako pátou končetinu. Moje barva se, jak jistě všichni víte, mění v závislosti na náladě a také na barvách vyskytujících se v mém okolí, na teplotě a světelných podmínkách, a to již během tří sekund. Když se rozčilím, ztmavnu téměř do černa. A když se chci zalíbit samičce, dokážu se vybarvit do tak úžasných barev, že mi žádná neodolá. Když spím, mám nenápadnou světle zelenou barvu.

Můj jazyk je v roztaženém stavu delší než celé moje tělo. Má tvar trubičky, která se, když chytám potravu, napřímí ze zkrouceného tvaru a vymrští se i na velkou vzdálenost směrem ke kořisti. Konec jazyka mám rozšířený a je na něm lepkavá hmota, na kterou hmyz přilne a pomůže mi bleskurychle naservírovat hmyz až do tlamky. Moje končetiny jsou uzpůsobeny k lezení po stromech, jsou dlouhé, štíhlé, velmi pohyblivé v kloubech, a prstíky mám srostlé, abych mohl lépe obejmout větvičky, po kterých šplhám.

Vztah k ostatním

Mám v podstatě samotářskou povahu a samičku vyhledávám pouze v období páření, většinou v měsíci květnu. Při namlouvání se moje tělíčko zbarví do pestrých odstínů, aby samička viděla, jaký krasavec se jí dvoří. Pokud se zbarví i ona, vím, že jí nejsem lhostejný, a začnu se k ní trhavými pohyby přibližovat. Samička je po páření bůhvíproč nevrlá, a tak raději rychle beru do zaječích – tedy vlastně do chameleoních.

Oplozenou samičku raději přemísti do samostatného terária, aby byla v klidu. Samička klade po 40–60 dnech březosti 15–45 kožovitých vajíček, pro která v písku vyhrabe hluboký otvor. Mláďata se líhnou při teplotě kolem 29°C a vyšší vlhkosti za 160–240 dní. Bude tedy myslím, páníčku, lepší, když mě budeš chovat samotného, protože mám rád svůj klídek – rozčilování mi neprospívá, a to bys určitě nechtěl. Když si mě přineseš domů, do již připraveného obydlí, dej mi, prosím, čas na aklimatizaci alespoň dva týdny. Pak si u tebe trochu zvyknu a nechám se vzít i do ruky. Ale nedělej to příliš často. Nemusíš mě „venčit“ ani stále opečovávat. Jsem totiž spíše dekorativní tvor než mazlivý kámoš. Stačí, když mě budeš při mém skotačení a lumpárnách pozorovat.

Bydlení

Dno terária, které mi vybuduješ, by mělo být, stejně jako pro ostatní typy ještěrů, vysypáno pískem nebo pískem s rašelinou, která pomáhá udržovat v terárku potřebnou vlhkost. Postačí, když ho budeš rosit třikrát týdně. Na strop terária můžeš dát třeba drátěné pletivo, abych měl dostatečný přísun čerstvého vzduchu, ale dobře zkontroluj jeho připevnění, jsem totiž známý útěkář. Teplotu v teráriu zajistí 40wattová žárovka, chráněná tak, abych se nepopálil. Ideální teplota je 25–28°C a vlhkost 40–50%.

Vzhledem k mé zálibě ve šplhání mi, prosím, dej do terária přiměřeně silné větve, abych je mohl snadno obejmout prstíky. Ideální jsou například kroucené větve vrby. Když je šikovně zapíchneš do substrátu, zapustí do něj kořeny a já budu mít v obydlí stálezelenou rostlinu, na které nebudou usychat větvičky. Můžeš větve doplnit zelenými rostlinami, ale dej pozor na to, aby nebyly jedovaté, kdybych je chtěl ochutnávat. Nebezpečný je například břečťan. Nezapomeň mi dát do terária také misku s čistou vodou. Jsem, stejně jako mí ostatní příbuzní dráčci, teplomilné zvířátko, a tak mi uděláš radost, když mi vybuduješ venkovní voliéru někde na sluníčku, kde bych se mohl vyhřívat. Ta mi také poskytne možnost občas si chytit třeba mouchu, která ke mně omylem vlétne.

Co se týče potravy, postačí mi obyčejní cvrčci, kteří budou volně poskakovat v teráriu a já je budu s chutí lovit. Nedospělí chameleonci ještě nemají takový postřeh, a tak jim cvrčky umísti do zavřené krabičky s malým otvorem, kterým by je mohli chytat, a postupně se tak cvičit v lovu. Pro zpestření potravy mi můžeš dávat třeba pavouky, mouchy nebo moučné červy, případně je občas doplnit vitaminy a mletými vaječnými skořápkami, abych si doplnil vápník.

Zajímavosti

Moje oči mají srostlá oční víčka, která mají tmavomodrou barvu. V jejich středu je otvor, kterým se dívám na svět. Jsem tak šikovný, že dokážu každým okem pohybovat v jiném směru, nezávisle na druhém oku, a můj postřeh a lovecké schopnosti se tak stávají neomylnými.

Můj mozek dokonce dokáže vyhodnocovat vizuální vjemy každého oka zvlášť.

Vertikálně mohu očima pohybovat v rozsahu 120 stupňů a horizontálně až 190 stupňů. Když si chci odpočinout nebo spát, stočím jednoduše zorničky dolů a oční otvor mi překryje kostěná destička. Odborníci považují mé oči za nejdokonalejší v celé živočišné říši.

Heč.