Růžový fešák - kakadu inka

Krasavec původem z Austrálie není u nás mezi chovateli příliš častý, ve volné přírodě je však poměrně rozšířený. Z toho důvodu ani není zařazen na seznam ohrožených druhů CITES, a k jeho pořízení tak nepotřebujete žádná speciální povolení. Papoušek je ale poměrně náročný na chov, proto se s ním v domácnostech běžně nesetkáte.

Po celé Austrálii

Tento romanticky zbarvený druh papouška byl objeven již na počátku 19. století. Ve své domovině žije v zalesněných oblastech, hlavně tam, kde rostou eukalypty. Obývá ovšem i travnaté savany, křovinaté oblasti, otevřenou polopouštní krajinu či místa kolem vodních toků. Rád létá nad poli, což nedělá příliš radost zemědělcům, a nevyhýbá se ani velkým městům. Žije v dutinách stromů, nejčastěji blahovičníků. Papoušci kakadu inka se vyskytují ve velkých hejnech, v době hnízdění jsou ale nejraději v páru. Jsou to opravdoví romantici a vytvářejí dvojice na celý život. Možná jim to tak klape i proto, že v sezení na vajíčkách se střídá sameček se samičkou.

Když ukáže chocholku

Základní zbarvení tohoto papouška je bílé a lososově růžové. Pro kakadu charakteristická chocholka na hlavičce má bílo-červenou barvu se sytě žlutým pruhem uprostřed. Při načepýření je tak chocholka krásně pruhovaná. Červenou barvu mají také pírka u kořene zobáku. Mláďata bývají světlejší než dospělí papoušci, vybarvují se až ve dvou letech.

Kakadu inka existuje ve dvou poddruzích – kakadu inka růžový a kakadu inka rudochocholatý. Rozdíl je mezi nimi jen v tom, že druhý jmenovaný má na chocholce jasnější červenou barvu a žlutý pruh je hodně nevýrazný nebo úplně chybí.

Chce to velkou klec

Kakadu inka patří k velkým papouškům, v dospělosti má až 35 cm a váží přibližně 390 gramů. To je i jeden z hlavních důvodů, proč chov těchto papoušků není pro každého. Musejí mít dostatečně velkou klec, aby v ní mohli roztáhnout křídla a zamávat jimi. Její rozměry by tak měly být minimálně 100x120x100 cm. Mnohem lepší je pro ně ale voliéra, v niž se mohou proletět. Ta by proto měla mít aspoň 5 metrů na délku a 2 metry na výšku. Pokud voliéru mít nemůžete, musíte papouškovi umožnit se pravidelně proletět po bytě. Klec musí být z nějakého pevného pletiva. Zobáčky kakaduů jsou totiž silné a s obyčejnou klecí si snadno poradí.

Velice rádi také všechno ozobávají, proto je dobré pro ně pořídit nějaké hračky a větvičky, aby se zabavili. Bez problémů zvládnou celoroční pobyt venku, pokud ovšem není velký mráz. V každém případě ale v kleci potřebují nějaký přístřešek, v němž se mohou schovat v případě nepříznivého počasí. Nevadí jim ani voda, naopak v létě přímo milují jemné rosení.

Nejsou vhodní pro alergiky, neboť jejich peří obsahuje velké množství jemného pudrovitého prachu.

Opeřený mazel

Nevýhodou papoušků kakadu je také to, že jsou dost hlasití, což může být v bytě problém. Na druhou stranu jsou ovšem společenští a je velice snadné je ochočit. Na svém majiteli pak bývají závislí, a dokonce se velmi rádi mazlí. Kakadu inka jsou i talentování na opakování slov, takže je snadno můžete naučit „mluvit“. Času na to budete mít dostatek, dožívají se totiž až padesáti let.

Je libo semínka?

Kakaduové mají rádi stejně jako další papoušci různá semínka (slunečnici, kukuřici, proso, oves, semenec, dýňová semínka, lesnice). Ideální je pro ně směs pro velké papoušky, kde jsou navíc i ořechy. Stravu je třeba jim jednou za čas trochu zpestřit ovocem a zeleninou a zeleným krmením (saláty, pampelišky). Rádi mají i vaječnou míchanici, tvaroh, piškoty či sušené banány. Na přilepšenou jim můžete nabídnout speciální vitaminové granule pro papoušky a větvě ovocných stromů s pupeny. Nezapomeňte jim ani stále doplňovat čistou vodu.

Pamatujte si, že nikdy nesmí dostat avokádo. Je pro ně totiž jedovaté.