Jak zvládnout „tropy“ s papoušky

I když byste si možná řekli, že na vedro musejí být papoušci zvyklí ze svých domovin, není to úplně pravda. Ptáci, které si můžete domů pořídit, jsou totiž odchovaní v zajetí již tady. V zemi svého původu tak nikdy nebyli a mnohem bližší je jim tedy středoevropské klima. A stejně jako my občas nadáváme na pařáky, ani papoušci z nich nejsou nadšení. Navíc sami s nimi nemohou nic moc dělat a jsou odkázání jen na péči svého majitele.

Dejte ho do stínu

První věcí, na kterou by měl každý, kdo má doma papouška, v létě myslet, je umístění klece. Ta by nikdy neměla být na přímém sluníčku. To je ostatně důležité i v dalších ročních obdobích. Pokud nemá papoušek možnost se schovat do stínu, nedělá mu to dobře. I papoušci žijící v teplých krajích totiž v největším parnu instinktivně hledají stín. Jednodušší to mají majitelé menších ptáčků, kteří mohou jejich klec v bytě přemísťovat. Horší to mají ti, kteří mají voliéru třeba na balkoně. V tom případě je nutné, aby byla umístěna aspoň částečně ve stínu. Papoušek si pak sám vybere, jestli se chce slunit nebo odpočívat ve stínu. Ideální je, když má klec či voliéra střechu zakrytou například rákosovou rohoží nebo je v ní v lepším případě ještě přístřešek. Myslete ovšem i na to, že u balkonů v bytech sálá teplo i fasáda domu a dlažba. Pokud nejste schopni zajistit, aby byla klec ve stínu, raději papouška přemístěte do bytu do místnosti, který hned ráno vydatně vyvětráte a pak ji uzavřete, aby do ní nešel horký vzduch. Důležité je i to, aby papoušek nebyl v průvanu. Může v něm totiž stejně jako člověk nastydnout.

Dobře mu nedělá ani klimatizace.

Chcete-li, aby se i v létě váš kamarád proletěl či jen nadýchal čerstvého vzduchu, berte ho na „vycházky“ v ranních či večerních hodinách, kdy není tak vedro.

Ať se nepřehřeje

Všechna tato opatření jsou důležitá, neboť i papouškům hrozí přehřátí a přehřejí se mnohem rychleji než lidé. Mají totiž vyšší teplotu těla, dosahuje až ke 40 °C. Nejvíc nebezpečné je pro ně zavřené auto stojící někde na sluníčku, ale ani rozpálené byty nejsou ideální. Papouškům slouží jako tepelná izolace peří. Když chtějí jeho izolační vlastnosti zvýšit, načepýří se. Naopak, pokud je jim horko, roztáhnou křídla a obnaží neopeřené části, aby se z těla odvedli přebytečné teplo. Kromě toho se ochlazují, podobně jako psi, zrychleným dýcháním s otevřeným zobákem.

Přehřátí

Pokud papoušek ztěžka dýchá s pootevřeným zobákem, kmitá jazykem, hýbe ocasem nahoru a dolů, má lehce roztažená křídla, je přikrčen nebo dokonce leží a má přivřené oči, je třeba začít jednat. Přehřátí poznáte i podle toho, že má více teplé nožky a okolí zobáku. Papouška je třeba rychle zchladit vodou, v závažnějším případě i ledem. Ten je dobré přikládat na holá místa pod křídla. Jinak ovšem papouška ochlazujte postupně! Nejprve stačí jen vlažná voda na záda, poté i na horní část hlavy. V případě, že se jeho stav nezlepší, urychleně zamiřte k veterináři.

Trochu se vycachtat

Papoušci by měli mít po celý den přístup k vodě na pití. V létě byste jim ale měli umožnit, aby se mohli i jinak zchladit. Opeření fešáci totiž vodu přímo milují, a to nejen v létě. Je proto dobré, aby měli v kleci bazének či fontánku. Do voliéry je možné umístit rovněž sprchu. Pokud se papoušek nebojí, můžete mu poskytnout vlastní dřez či umyvadlo. Některým ptákům nevadí si vlézt přímo pod proud tekoucí vody. Plaché papoušky je možné rosit přímo v kleci rozprašovačem na květiny. Rosení jim pomáhá si i udržovat pírka v dobrém stavu. Koupání není vhodné pro malá čerstvě opeřená papouščí miminka. Ta by totiž mohla nachladnout. Koupání či rosení nesměřujte do večerních hodin, aby papoušek nešel spát mokrý. V horku i štěbetající kamarádi ocení nějakou lehčí stravu. Radost jim určitě uděláte ovocem a zeleninou. Nikdy jim je ovšem nedávejte vychlazené přímo z lednice.